Na výstavy do muzea

Stálé výstavy

Expozice Jana Eskymo Welzla

Na jaře roku 2020 byla veřejnosti zpřístupněna nová, rozsáhlejší expozice věnovaná snad nejslavnějšímu rodákovi města Zábřeha, a to Janu Eskymo Welzlovi (1868–1948). Oproti původní miniexpozici je nyní umístěna v půdních prostorách, které byly pro tento účel stavebně upraveny. Expozice přenese návštěvníky na daleký, mrazivý sever a představí obdivuhodný životní příběh obyčejného člověka, který se jen se čtyřmi krejcary v kapse vydal na cestu do neznámých končin. Příběh J. E. Welzla začíná dobou dětství, mládí a prvními cestami po Evropě. Další části již sledují jeho putování Sibiří, život na Novosibiřských ostrovech i na zlatonosné Aljašce. Přiblížena bude též jeho ,,cesta“ do světa literatury. Expozice však svým obsahem nabízí víc než jen cestovatelův příběh. Návštěvníci se seznámí především prostřednictvím dobových fotografií s podobou severské krajiny a jejími obyvateli, nahlédnou do interiéru srubu nebo posedí nad stránkami některé z mnoha knih o Welzlovi. Děti pobaví interaktivní model perpetua mobile, o jehož zkonstruování se Welzl pokoušel. A jistě nejen ony budou se zatajeným dechem nahlížet do dioráma krajiny Novosibiřských ostrovů. Pozornost bezesporu přitáhne sice krátký, ale zato unikátní autentický filmový záznam s J. E. Welzlem natočený v roce 1929 v Brně. Kromě tohoto záznamu si mohou návštěvníci zvolit ke zhlédnutí i jeden ze čtyř filmových dokumentů věnovaných osobnosti cestovatele, k dispozici je rovněž audioprůvodce v české a anglické verzi. Vybudování expozice finančně podpořilo město Zábřeh, které zajišťovalo provedení stavebních prací, a Olomoucký kraj.

Grafický kabinet Václava Hollara

Ve sbírce zábřežského muzea se nachází impozantní kolekce grafických listů Václava Hollara (1607–1677), věhlasného rytce a kreslíře 17. století, kterou daroval muzeu milovník a sběratel umění plk. Karel Lukas. Václav Hollar svou tvorbou přispěl k rozvoji techniky rytí i leptání do mědi a jako jeden z mála Čechů své doby ovlivnil výtvarné umění v evropském kontextu.

V Hollarově grafické tvorbě můžeme sledovat pestrou škálu námětů. Vedle vedut, zeměpisných plánů a map se intenzivně věnoval také portrétní tvorbě, studiím krojů a oděvů či náboženským, historickým, mytologickým a alegorickým námětům. V jeho uměleckém repertoáru najdeme i precizní práce s přírodní a sepulkrální tematikou.

Současná instalace si klade za cíl prezentovat široké veřejnosti výběr z díla, tj. nejdůležitější tematické okruhy, kterými se Hollar zabýval. K vidění jsou kupříkladu působivé ilustrace k překladům Vergiliovy Aeneidy i ke známým Ezopovým bajkám, dále portréty významných osobností anglického dvora i urozených měšťanů, grafické listy zachycující studie krojů a oděvů, řada pohledů do krajiny či tisky náhrobků a stavebních památek.

Jednotlivé okruhy z kolekce, která se svým počtem téměř 750 grafických listů řadí k nejrozsáhlejším souborům díla Václava Hollara v České republice, budou v expozici obměňovány a detailně představeny. Vždy tak budete mít důvod se do Grafického kabinetu vrátit a důkladně si prohlédnout vybranou část z Hollarova uměleckého repertoáru.

Z pokladů zábřežského muzea

Z bohatého sbírkového fondu zábřežského muzea (v současné době disponuje více než 12 tisíci sbírkovými předměty) představuje expozice zajímavosti i unikáty dokumentující způsob života obyvatel v minulých stoletích, stejně jako historii města. Mezi umělecké skvosty patří především díla italské a španělské provenience 17. a 18. století – Ukřižování (olej na měděné desce) a Portrét děvčátka (olej na plátně). Naprostým unikátem je obraz Rudolfa Kremličky s názvem Skupina vojáků c. k. armády (olej na plátně, rok 1916). V expozici najdeme i obrazy Karla Špillara (Koupání, pastel, po roce 1910) a Josefa Multruse (Matka s dítětem, lepenka, kolem roku 1930), jež do sbírek daroval plk. Karel Lukas z Brníčka.

Cechovní truhlice a štíty dokládají existenci různých řemesel ve městě, mistrovskými díly dnes jich neznámých umělců a řemeslníků 18. století jsou i kusy nábytku a skříňkové hodiny, tzv. altdojčky.

Poměrně velké množství sbírkového fondu muzea tvoří i užitkové předměty. Mezi nimi vyniká stříbrné a postříbřené nádobí, z dnešního pohledu se jedná již o cenná umělecká díla. Totéž platí i o ukázkách chladných a palných zbraní 18. a 19. století. I vyřezávaná skříňka v renesančním stylu, ukázka tzv. historizujících slohů druhé poloviny 19. století, je cenným dokladem života našich předků, zvláště pokud je stylově vybavena cínovým nádobím z 18. a 19. století. Charakteristické pro zábřežské muzeum jsou bohaté a kvalitní sbírky etnografického charakteru, početně je zastoupena kolekce lidových obrázků na skle, betlémů, dřevěných plastik a textilu.

Z historie města a okolí

Úvod je věnován nejstaršímu úseku  dějin – pravěku zdejší oblasti. Následují doklady prvních písemných zmínek o Zábřehu z 2. poloviny 13. století. Nechybějí středověké nálezy z hradu Hoštejna, doplněné plánem půdorysu hradu v Zábřehu. V chronologickém pořadí je možné zhlédnout plastické erby jednotlivých vlastníků města. Zajímavými exponáty jsou výtisk Bible kralické, připomínající zábřežský bratrský sbor nebo plán Zábřehu z r.1793 s označením vyhořelých domů zničených během požáru, který vypukl ve městě 19.července téhož roku.  Samostatná část je věnována cechům a řemeslné výrobě. Na ni navazuje připomínka výstavby silniční a železniční sítě. Cenným sbírkovým předmětem je litografický kámen a perokresba, která zachycuje zábřežské nádraží v roce 1845. Období hospodářského rozvoje města na přelomu 19. a 20. století dokumentují výrobky firem, které zde působily. K dalším zajímavým sbírkovým předmětům patří fotografie hasičského sboru z r. 1894, hasičská sekera, úřednický kord, přilba a odznaky. Historie kulturního a společenského života ve městě je doložena celou řadou fotografií i trojrozměrných předmětů. Závěr expozice patří předmětům a dokumentům připomínajícím první a druhou světovou válku a společenský život ve městě.