Zřícenina hradu Brníčko
Typ výletu: Pěší, Cyklo, Auto
Co je cestou: Geocaching, Leština – Uzeniny od Krušů, Lesnice – empírová rychta, Ofčí statek Brníčko,
Vzdálenost od infocentra: 9,5 km
Dostupnost: celoročně, volně přístupné, po zelené turistické značce ze Suadkova (3 km), po modré z Postřelmova (5 km) nebo po červené z Lesnice (2,5 km).
Náš tip! Na obecním úřadě můžete zakoupit pohlednice a turistickou známku. Nevynechejte občerstvení v hospůdce U Kouřilů, mají výborný guláš a hostinský Toník je moc milý. Dole ve vsi směrem na Strupšín navštivte Ofčí statek kde zakoupíte domácí sýry. První víkend v červenci se na hradě koná Středověké odpoledne.
Na kopci nedaleko Zábřehu ční ruiny mohutných zdí hradu Brníčko. Odměnou za prudké stoupání vám bude pěkný výhled na Zábřežskou vrchovinu a kopce Nízkého Jeseníku, za dobré viditelnosti spatříte i nejvyšší moravskou horu Praděd (1491 m n.m.). Nejbližší přístup na zříceninu je možný ze vsi Brníčko po modré a červené značce.
Brníčko je zřícenina hradu na kopci nad stejnojmennou obcí Brníčko 9 km od Zábřehu. Z mohutného hradu zajímavého typu (stupňovitě rozloženého na vrcholku hradního kopce) zůstaly zříceniny dvoupatrového paláce, věže, část zmíněné plášťové zdi, kusy parkánové hradby, příkopy a valy.
Hrad Brníčko – historie
Hrad založili v první polovině 14. století páni z Otaslavic, od roku 1387 byl majetkem pánů ze Slavoňova. V době bojů mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem se osvědčil jako nedobytná pevnost a bezpečný sklad kořisti Joštových přívrženců, podobně jako i v husitských válkách. V roce 1434 jej získal Jan Tunkl z Drahanovic, zakladatel rodu Tunklů z Brníčka, který se z nezámožného zemana stal během krátké doby jedním z nejbohatších moravských šlechticů. Za Tunklů se Brníčko stalo centrem rozsáhlého zábřežského panství. Janovi synové byli věrnými spojenci krále Jiřího z Poděbrad, proto se jejich statky staly terčem nájezdů vojsk Matyáše Korvína. Při jednom z nich, v roce 1471, byla většina jejich hradů včetně Brníčka dobyta a Brníčko pak přestalo plnit funkci panského sídla. Hradní zbrojní arzenál i další vybavení byly převezeny do Zábřehu a zpustlý hrad byl ponechán svému osudu. V roce 1513 se již uvádí jako zbořený.
Brníčko bylo typem hradu s plášťovou zdí, obklopující celý areál. Hradbu zpevňovalo několik bašt, ze kterých se zachovaly kamenné sloupy. Na západní straně stával trojdílný palác s nepravidelně rozmístěnými okny, vedle něj pak hranolová obranná věž. Kromě plášťové zdi zvyšovala pevnost hradu i zeď parkánová na jižní, východní a severní straně. Hlavní přístup do hradu vedl od jih, kde byl hradní ostroh spojen s protějším kopcem. Úzká šíje tu byla překopána hlubokým příkopem, dodnes zachovaným. Příkopem byl obehnán i celý hrad. Na jižní straně mezi oběma příkopy vzniklo předhradí, dnes holá planina, odkud se do vlastního hradu vcházelo po mostě branou, ze které se dochovaly opěrné zdi. Z kdysi mohutné hradní pevnosti zůstaly zříceniny dvoupatrového paláce, věže, část plášťové zdi, pilíře zesilující hradbu a kusy hradby parkánové. Celý areál je dosud obehnaný příkopem a valem.
Jedním z držitelů hradu byl i Jiřík Tunkl, který po jihočeském vzoru zakládal na svém rozsáhlém panství rybníky, většinou ovšem na úkor políček poddaných. Ti svou křivdu nemohli přenést přes srdce a v roce 1493 Jiříka v Zábřehu ubili. Pověst praví, že po smrti se v okolí zjevoval jeho přízrak zapřažený do pluhu a poháněný čertem. Ze zakletí jej však vysvobodila jeho žena, která až do své smrti rozebírala hráze rybníků a hlínu i kámen roznášela v šatech po okolí. Tím vinu svého manžela vykoupila.
